Co bych chtěla letos podniknout

Rok 2018 už se sice rozběhl, ale já teprv začala dávat dohromady seznam závodů, kterých bych se letos chtěla zúčastnit.

Jeden závod už proběhl, a to v únoru  Winter run v Českých Budějovicích. Dala jsem si po zimě kratší čtyřkilometrovou trať. Byla jsem po nemoci, tak čas nebyl přesně podle mých očekávání, ale nakonec z toho bylo 6.místo.

V dubnu mě čeká Runtour v Českých Budějovicích, kde poběžím 10 km. Minulý rok jsem si zde vytvořila můj dosavadní rekord na 10 km - 53:13, tak jsem zvědavá, zda se mi ho letos podaří překonat :-).

V květnu jsem si vybrala závod ze seriálu Běhej lesy  Uděláme si výlet na Karlštejn. Volím kratší trasu na 13 km. Jsem moc zvědavá na krajinu, protože minulý rok jsem byla v Boleticích a koncept závodu se mi moc líbil.

V červnu nesmím vynechat Českobudějovický půlmaraton, který jsem loni běžela prvně a atmosféra takto velkého závodu mě nadchla; o to víc, že se koná v našem městě.

V září nesmím chybět na benefičním běhu Svatojánský kopeček, jehož výtěžek putuje na konto  Centra Bazalka. Závod to je navíc komorní s milou atmosférou a vedený úžasnou krajinou Pomalší.

V říjnu mě zaujal nový závod, a to Třeboňský maraton. Okolí Třeboně je na běh ideální, tak proč do toho nejít. Zde zvolím poloviční trať - půlmaraton.

Další závod, kde nesmím chybět, je říjnový Night Run v Českých Budějovicích. Tento rok zkouším běžet 5 km v kategorii #blogrun. V minulosti jsem už běžela pěti i desetikilometrovou trať. Tento závod byl můj první závod, který jsem kdy běžela, proto na něm nesmím chybět a beru ho jako rozloučení s končící běžeckou sezónou.

Posledním závodem roku se stává Silvestrovský běh, který pořádá naše domovské fitko. Jedná se o výběh na vrch Kluk. Trasa má asi 3,5 kilometru, ale převýšení mi dá vždy zabrat.

Night Run České Budějovice 2018

Jeden ze závodů, který se letos chystám běžet je noční běh s čelovkou Night Run, který se uskuteční 6.10.2018 v Českých Budějovicích.
Tento závod je pro mě srdeční záležitost, protože tím jsme odstartovala svou osobní běžeckou "kariéru" :-).
V roce 2016 jsem běžela 10 km trať. Minulý rok jsem si zkusila trať na 5km. Letos bych chtěla opět běžet kratší čas, ale ráda bych si zlepšila čas z 25 minut na alespoň 24. Takže to znamená co?....


....Pořádně makat :-).

Svatojánský kopeček 23.9.2017

V sobotu 23.9.2017 se ve Svatém Janu nad Malší konal benefiční běh Svatojánský kopeček, jehož smysl je podpořit centrum Bazalka - stacionář pro mentálně, tělesně a smyslově postižené děti.

Více o Bazalce na Bazalka - stacionář pro děti s postižením

V rámci závodu jsem si mohla vybrat ze dvou tratí, a to pětikilometrovou a desetikilometrovou. Zvolila jsem tu delší, ať už to za něco stojí :-).
Již před startem jsme byli varováni, že trasa bude celkem náročná, a to jak profilem, tak i terénem v lese.
Začátek závodu byl celkem fajn,začalo se rozběhem s kopečka, takže se mi běželo zlehka a s úsměvem. Po prvním kilometru se objevil první, ale krátký kopeček, který mi ale dal značně zabrat. Pak trasa celkem dlouho spíše klesala. Když jsme se zanořili do lesa, doplatila jsem na zrádný terén a skončila jsem na všech čtyřech, protože jsem nezpozorovala ukrytý kořen v zemi. Naštěstí to skončilo jen potrhaným startovním číslem a já celkem bez problémů pokračovala dál.

Po chvíli se trasy rozdělili a nás ta naše desetikilometrová zavedla přes les a pole do vesničky Lahuť, kde se začalo pozvolna stoupat. Začínala jsem mít žízeň a ani jsem si nebyla jistá, zda nějaká občerstvovačka po cestě vůbec bude. Nakonec jsem se jí dočkala ve vedlejším Sedlci. Tam nám bylo zděleno, že už zbývají pouhé dva kilometry......akorát do kopce. Nic moc pohled na kostelíček ve Svatém Jánu, ke kterému jsme měli vystoupat.

Nakonec tyto dva kilometry nebyly tak hrozné, jak nejdříve vypadaly a já jsem během chvilky byla zpátky ve Svatém Jánu. Asi 100 metrů před cílem se ke mně připojil můj čtyřletý Štěpánek, se kterým jsem vítězoslavně proběhla cílem (stačil cestou ještě zakopnout :- ).

Velmi milé překvapení bylo zjištění, že jsem se umístila na třetím místě v kategorii žen do 34 let, nutno ale podotknout, že nás tam bylo celkem pět. Ale i tak jsem mohla prvně v životě zažít svou půlminutu slávy na "bedně".

Svatojánský kopeček byl moc hezký závod, s krásnou a náročnou tratí, bezva atmosférou a bezchybně objednaným počasím. Pokud budu mít možnost, ráda si ho příští ročník zopakuji.

Jsem i na Instagramu!

Hodně fotek z mého běžeckého života najdete i na mém IG profilu @lucik_68 .

Závod s jedinečnou atmosférou - Night Run!

Už se to blíží a za necelé dva týdny se bude v mém rodném městě konat další ročník skvělého a jedinečného nočního závodu Night Run, který má navíc charitativní rozměr.
Je úžasný pohled vidět stovky rozsvícených běžců, jak osvětlují noční město.
Navíc,  Night Run ČB 2016 byl můj první závod, kterého jsme se kdy zúčastnila, proto nesmím vynechat ani ročník letošní :-).
Tentokrát bych ráda zkusila kategorii #blogRun.

Takže 7.10.2018 večer přijďte na náměstí - běžet nebo fandit :-)!!!

http://www.night-run.cz/

Na počátku byl gauč....

Proč jsem se vlastně rozhodla začít běhat?
Neřekla bych, že mě k tomu vedly důvody jako přebytečná kila po porodu, zdravotní problémy nebo touha za každou cenu jít s dobou.
...ALE....
Už několikátý rok chodíme sledovat českobudějovický půlmaraton a já, jakožto divák, vždy cítila strašnou touhu si někdy zažít tu atmosféru velkého závodu,euforii ze zdolání nezdolatelného. Dá se říci, že jsem běžcům záviděla jejich odhlodání.
Problém však byl odlepit mé líné tělo z gauče, obout tenisky a vyběhnout. Nějak jsem nemohla najít správnou motivaci. Možná jsem se styděla jít běhat do parku mezi lidi, kde mě může kdokoliv poznat, možná jsem si nevěřila, každopádně jsem vždy hledala co nejvíce výmluv, proč zrovna dnes nejít.
Jednoho dne, přesněji 29.6.2016 odpoledne  jsem ale tento blok prolomila! Do velké míry mi k tomu pomohly "spoluběhny" (jak si ze srandy říkáme) z jednoho mateřského portálu, kam občas v rámci svého maminkovského JÁ zavítám. Jednoduše mi řekli: " Na všechno se vykašli, zahoď stud, nasaď  kšiltovku hluboko do tváře a vyběhni." Tak jsem šla a poprvé po dvou letech jsem se postavila pohybu vstříc :-)
Na poprvé jsem si dala jen testovací trasu kolem řeky Malše k jezu u Špačků, tedy necelé 4 km. Rozhodně to ale nebylo naposledy :-)